Etienne Gilson: L'Esprit de la Philosophie médiévale. Paris, Vrin, 1932.

Kniha je první části přednášek, které měl nejlepší dnešní francouzský znatel středověké filosofie Gilson na universitě v Aberdeenu („Gifford Lectures“) v roce 1931–32. Ústřední jejich problém je: Měl středověk svou vlastní filosofii tak jako své umění výtvarné? Jinými slovy: Jest křesťanská filosofie? Otázka byla často diskutována. Posledně historik filosofie Bréhier ve svých dějinách filosofie a v článku „Y a-t-il une philosophie chrétienne?“ v Revue de métaphysique et de morale (avril-juin 1931) dal odpověď zcela zamítavou: „O křesťanské filosofii nemůžeme mluviti právě tak, jako se nedá mluviti o křesťanské matematice nebo fysice.“ Gilson definuje křesťanskou filosofii jako filosofii, která považuje křesťanské zjevení za nutného pomocníka rozumu, a ukazuje, jak z filosofie řecké a zjevení, tak jak je podáno v Bibli, vyrostla ve středověku nová, svérázná filosofie křesťanská. V Písmu není ovšem hotová filosofie, ale jednotlivé jeho výroky, podávané bez nejmenšího důkazu pravdivosti, přivedly středověké filosofy k novým pravdám filosofickým, neznámým filosofům řeckým. Tak pravi na př. Gilson: „řecké myšlení ani ve svých nejvýznačnějších představitelích nedospělo k této podstatné pravdě, kterou podává rázem a bez nejmenšího stínu důkazu slovo Bible: Audi Israel, Dominus Deus noster, Dominus unus est. (Deut. VI. 4.)“ Gilson v řadě kapitol vykládá středověkou metafysiku a nauku o člověku a ukazuje, co tato filosofie, Biblí inspirovaná, přinesla nového. Druhý díl bude obsahovati křesťanskou noetiku a morálku, takže dílo celé bude dobrým uvedením do všech hlavních problémů středověkého myšlení. Práce Gilsonova není myšlena jako apologie. Gilson vůbec nediskutuje otázku křesťanského zjevení; rozebírá prostě jednotlivé jeho pravdy, jak je vypracovala středověká filosofie, a stále je srovnává s filosofií antickou. Právě tento klidný výklad, založený na veliké a jisté erudici, doprovázený neobyčejným uměním slovesným, které umožňuje Gilsonovi jednati neobyčejně jasně a přístupně o těžkých filosofických otázkách, působí na čtenáře přímo sugestivně a pomáhá mu vniknouti do tohoto starého myšlenkového světa, nám dnes tak vzdáleného. Kniha je zároveň konkretním příkladem poměru filosofie a theologie a pomůže při přemýšlení o této otázce.