Philosophische Forschungsberichte, Junker und Dünnhaupt-Verlag, Berlin.
Heft 6. Gunther Ipsen, Sprachphilosophie der Gegenwart, 1930, 8°, str. 32. – Tento sešit je z nejzdařilejších. Ukazuje ve třech kapitolách (I. psychologie řeči a obnova filosofie řeči, II. nový pojem řeči, III. metafysika řeči v současném filosofickém myšlení) vývoj od Paulových Principií přes Wundtův psychologismus a Vosslerův, na Crocem orientovaný estetismus k novému pojmu řeči a linguistiky, který svítá u de Saussure a k němuž nemálo přispěly vlivy Husserlovy teorie významu (Bedeutung). Zmiňuje se o konkretních snahách jazykozpytců proniknouti na těchto základech nové problémy (Stenzel, Trubeckoj, Bally a mn. j.). Konečně se zmiňuje o obecně-filosofických inspiracích, k nimž dává v poslední době popud reflexe nad jazykem, zvl. o Cassirerově pokusu ukázati funkci symbolickou (Bedeutungsfunktion) jako základ vědomí sama, a Hönigswaldově psychologii myšlení. Vytknouti je ne vždy jasnou formu a ostré, v textu nezdůvodněné polemiky, zvl. proti škole Martyho. Známou knihu Delacroixovu uvádí sice v bibliografii, ale v textu o ni nemá zmínky.