Heft 5: Reinhard Kynast, Logik und Erkenntnistheorie der Gegenwart, 1930, 8°, str. 58. – Autor správně podotýká, že přehled logické práce v minulé generaci přesahuje možnosti současného referenta; výsledek může býti pouze přehled stanovisek se snahou dospět k nějaké vnitřní jednotě. Hlavní problém dnešní logiky a noetiky vidí ve vztahu logiky a psychologie, ve snaze logiky dojíti bohatšího obsahu a ve snaze, aby naopak psychologie neporušila pevnost logické formy. Tři hlavní kapitoly se obírají 1. školou marburskou a jejím dědictvím u Nikolaie Hartmanna, 2. směry, jež lze pokládat za mimokriticistické (symbolická logika, Meinong, Rickertova teorie hodnoty logické, fenomenologie a její metafysika) , 3. dějinami logiky a noetiky (Cassirer, Aster). Srozumitelnost trpí značnou abstraktností a stručností, – i podivnou terminologií, kterou autor zavádí, aniž ji obšírněji vysvětlil a zdůvodnil. Je sotva správné, počítat Schlicka. jinam než mezi positivisty. Wittgenstein není vůbec jmenován. Zajímavé jsou kritické kapitoly o symbolické logice a o fenomenologii, které autor stoji .blízko.