† Prof. Daniel Essertier (1888–1931)
Citace
Jan Patočka. † Prof. Daniel Essertier (1888–1931). In: Jan Patočka - repository. [cit. December 2, 2020].
Dostupné z https://archiv.janpatocka.cz/items/show/78 .
URI: https://archiv.janpatocka.cz/items/show/78 .
Jazyk
cs
Datum vzniku
1931
Název
† Prof. Daniel Essertier (1888–1931)
Původní médium
Identifikátor
1931/4
Typ
Publikováno
Česká mysl 27 (1931), č. 4, str. 375–377. Misc.
Popis
Přepis
+
Profesor Daniel Essertier

Dne 9. (ervna t. r. podlehl t((kému zran(ní, které utrp(l p(i automobilovém nešt(stí, D. Essertier, bývalý…
Profesor Daniel Essertier

Dne 9. (ervna t. r. podlehl t((kému zran(ní, které utrp(l p(i automobilovém nešt(stí, D. Essertier, bývalý profesor filozofie p(i pra(ském francouzském ústavu, jeden z nejhorliv(jších a nejsympati(t(jších propagátor( vzájemných styk( francouzsko-(eských. Narozen v Lille 1888, studoval filozofii ve svém rodišti a v Bordeaux. Záhy po ukon(ení studií a slo(ení agrega(ních zkoušek odešel do sv(tové války; byl zajat v Belgii a repatriován 1917; 1919 se stal profesorem lycea v Annecy, 1920 byl jmenován na Institut Ernest Denis v Praze. Zde p(sobil jednak p(ednáškami, jednak jako vrchní redaktor Revue francaise de Prague, zalo(ené 1922 a v(nované franko-(eskoslovenské vzájemnosti. R. 1928 podal univerzit( pa(í(ské tezi "Les formes inférieures de l'explication", nabyl titulu doktora filozofie a místa profesora na univ. v Poitiers. Zde z(stal po r. 1930, na(e( jmenován na egyptskou univerzitu v Kahý(e. Po ukon(ení letošního školního roku navracel se do Francie p(es (ecko, kde jej zastihla smrt. (ízení Revue francaise de Prague, kterou udr(oval na vysoké úrovni intelektuální, si ponechal i v Poitiers a v Kahý(e.
Essertierova publika(ní (innost byla - vzhledem k v(ku, který mu byl pop(án - rozsáhlá. (ty(i svazky, plné poctivé a hluboké erudice, dlouhá (ada (lánk( a referát( v jeho Revue, v (eských (asopisech i jinde, sv(d(ící o stálém (ilém sou(ití s dobou. Tento velmi mnohostranný zájem diktoval mu (lánky historické, kritické, obecn( kulturní; klade se tedy otázka, je-li tu p(esto hlubší jednota, její( pomocí Essertier zvládal onu rozmanitost. Lze se domnívati, (e taková vnit(ní jednota u Essertiera vskutku jest; kdo ví, jak (asto a s jakým d(razem mluví o l'homme total, o celku lidskosti, kdo zná jeho mín(ní, (e spirituální skute(nosti se nám odkrývají pouze v celku a v rozvoji, pochopí snadno, (e tomuto (lov(ku nic ušlechtile lidského nemohlo být cizí. Problém dynamické jednoty lidského ducha byl pro Essertiera, jako pro nejv(tší (ást francouzských filozof( dnešních, po(átkem i cílem filozofování. Kdy( r. 1924 píše o Dumasov( Traité de psychologie, zd(raz(uje zejména dynamizm v(tšiny francouzských psycholog( proti upadajícímu atomizmu (rázu Tainova); tento byl svým rigidním a jednotu t(íštícím charakterem Essertierovi nep(ijatelný. Avšak Essertier pozoruje dále v psychologickém atomismu p(edpoklad, na jeho( základ( sociologie se druhdy odd(luje od psychologie jako v(da o zvláštním druhu psychi(na (Durkheim), p(edpoklad, který tedy op(t t(íští (ivou spirituální jednotu, kterou nám podává zkušenost; je-li "individuální psychi(no" neschopno vytvo(it ze sebe sv(t spole(enství, je to proto, (e je pouhou abstrakcí. "L'Homme total est un etre social". Hlubší psychologie, jako je nap(. Bergsonova, roz(eší problém vztahu psychologie k sociologii; Essertier pak píše knihu kritické bibliografie tohoto problému,1 kterou se sna(í ukázat, jak vskutku ob( v(dy konvergují k jediné, spole(né teoretické základn(. Z n(jakých element( - domnívá se Essertier s Bergsonem - nelze nikdy slo(it (ivý celek, charakterizovaný práv( dynamikou sebep(ekonávání. Jak si p(edstavuje konkrétní studium ducha, ukazuje ve své tezi "Les formes inférieures de l'Explication".2 Problém je tu, "zachytiti tajemství pohybu, který kone(n( dovedl (lov(ka k metodickému hledání pravdy". (ešení pak, inspirující se Bergsonovým postupem v Tvo(ivém vývoji, je toto: "vše vypadá, jako by z jistého mentálního quid proprium - ostatn( práv( tak nedefinovatelného jako quid proprium (ivotní- se rozlo(il rozmach lidské myšlenky ve t(i rozbíhavé sm(ry, z nich( jeden dospívá k technice, druhý k ni(ším formám výkladu (tj. primitivnímu, mytickému myšlení), t(etí k pozitivní v(d(". P(i tom ovšem všechny t(i sm(ry tají tý( cíl, jsou p(es zdánlivé rozt(íšt(ní p(ec jen jednotou, ka(dý z nich hrál ve vytvá(ení lidské intelektuální fyzionomie jistou roli; v(dy vyšší duševní svobodu, v(dy dokonalejší odpoutání ducha od faktických podmínek (ivotních je tudí( "cílem" tohoto nového tvo(ivého vývoje (který tak stojí pod auspiciemi filozof( Brunschwicga a Delacroixe). Konkrétní studium ducha je historické, "lidstvo práv( tak jako individuum nemá smysl mimo d(jiny"; E. rád cituje Heglova slova "co jsme, tím jsme se stali".
Nelze zde pomýšleti na to, dáti plnou p(edstavu o bohatství práv( zmín(né knihy. Erudice byla u nadmíru sv(domitého Essertiera ovšem bohatá, a zdá se, (e si v ní liboval stále více; jeho knihy o sou(asné francouzské psychologii a sociologii3 neslou(í jen cíl(m populariza(ním a pedagogickým, nýbr( p(edevším té( erudi(ním. O autorech, kte(í jsou v t(chto antologiích velmi pe(livým výb(rem text( zastoupeni, doví se tu (tená( všecko podstatné a zajímavé. P(i tom Essertier neupouští od metodického z(etele, který jej vede od po(átku (innosti, a chápe psychologii a sociologii jako nauky, které se dopl(ují k jednotnému cíli - pochopení celkového (lov(ka. "Ze skrupulózní pozitivnosti a bázlivosti uvolnila psychologie jisté oblasti; sociologie se jich zmocnila. Domnívá se, (e je s to objevit ten hluboký výklad, p(ed ním( couvá jeho starší sestra."
Je pochopitelno, (e duch tak kulturn( zanícený, tak sympatizující a zárove( kvalitami jasnosti a jednoduchosti tak francouzský, byl nanejvýš schopný ke kulturní propagand(, ke sbli(ování národ(, k integraci lidstva. Essertier pojal svou úlohu v Praze velmi široce a oboustrann(: zd(raz(uje výslovn(, (e jeho revue má nejen informovat nás o sou(asné Francii, nýbr( i Francii o nás, a vskutku v cizím jazyce málokde vyšlo tolik dobrých populárních i p(ísn( v(deckých (lánk( o našich pom(rech, osobnostech a událostech, jako zde. Essertier sám psal t(ikrát o Masarykovi a pokusil se charakterizovat jeho filozofii jako "tutizm", tj. hledání definitivních, (ivotn( a vývojov( zabezpe(ujících jistot. Ale psal i o výtvarnictví (téma mu jist( bylo hodn( cizí), o barokní Praze, o (eské historii (o té p(ednášel i v Poitiers), o Denisov( korespondenci s Pinkasem, o (eské literatu(e povále(né do r. 1925 zp(sobem, který prozrazoval skute(ný zájem a chu( k spole(né práci. Tu osv(d(il té( ú(astí v (eských revuích (psal tu nap(. Boutrouxovi, o Brunschwicgovi). Rubrika "Le mouvement des Idées" v jeho revue p(inášela zprávy a kritické analýzy p(edních francouzských novinek všech odv(tví v(deckých daleko d(íve, ne(li (asopisy odborné.
Prof. Essertier dovedl ost(e pov(d(t, co mu v (eské povaze vadí, ale m(l p(esto (echy rád; jako Denis, byl i on p(vodem protestant a dovedl pochopit (eskou historii; nelitoval práce, aby se nau(il (esky a poznal (eskou filozofii z vlastního názoru. Byl tu pr(kopník; jako jeho v(decké dílo bude jeho práce na poli franko(eských styk( pomníkem humanity, odkazem (lov(ka, jeho( stálým cílem byl ucelený, všestranný a (inný (ivot v nep(etr(itém styku s bli(ními; zkrátka, co filozof nazýval "l'homme total" nebyla jen jeho koncepce, nýbr( smysl jeho (innosti sám.
1 Psychologie et sociologie. Essai de bibliographie critique. Paris 1927.
2 Paris, 1927.
3 Philosophes et savants francais du Xxe siecle. IV La Psychologie. V La Sociologie. Paris 1930.
---------------

------------------------------------------------------------
Soubory
Skeny v PDF 1931-4.pdfSkeny1931_04.jpg

Document Viewer