William James: Druhy náboženské zkušenosti, přel. Jos. HrůŠa. Sbírka Výhledy (red. prof. Mlathesius a Kozák), Melantrich 1930. Str. 323, cena Kč 35*brož.
Tak se našemu publiku dostává konečně do rukou jedna z nejvýznačnějších knih Jamesových, stará již více než čtvrtstoletí (originál je z r. 1902). Co měla vykonat ve světě vědeckém, už jc jistě vykonáno; povzbudila onu dlouhou řadu sympatických psycholožekých zkoumání o význačných náboženských zjevech, budila z náboženské lhosteinosti. zpřítomnila staré, vždy znovu zapomínané slovo básníkovo, že je spousta věcí ve světě, o nichž školská moudrost nemá ponětí. Když k nám dnes přichází, není to jistě proto, aby otvírala obzory, nýbrž spíše pro posílení našeho vnitřního života, který má tolik zapotřebí prohloubení; nemá u nás působit tolik jako kniha ‚ vědecká, nýbrž »píše jako sbírka lidských dokumentů nanejvýš dojemných, pořízená člověkem sympatisujícím a sympatickým.
Filosofioké stanovisko Jamesovo proniká v této knize k nejpevnějšímu, nejpositivnějšímu, co podal a značí jeho nejvyšší pokrok; „Pluralistické universum” jsou již jen konsekvence. Znamenalo to z bezprostřední, čisté a osobní zkušenosti učinit základní východisko pravdy. Pravda je identická se životem ne tak, že by se život musil znásilňovat, aby ji absorboval, ale tak, že je pravda v samém srdci jeho úzkostí a zápasů. S tohoto stanoviska náboženská zkušenost má pro člověka největší cenu, k níž se technické vymoženosti vědy nepřiblíží; je nejintimnější, nejživější, nejcelkovější. Proto má také největší stupeň objektivnosti a všem ostatním našim zkušenostem, psychologické i fysikální, dává teprve smysl. – Jak patrno, je tendence Jamesova hlavně obranná a pochybuji, že by se pragmatismus mohl dostati přes své bojovné stanovisko. Přesto je nějaké další, nové stanovisko nutno, neboť náboženství, filosofie, metafysika jsou kontemplativní akty, které mají svou vlastní oblast mimo biologickou základnu životní. James odvážně a správně věří v účinky duchovního světa na hmotný; ale duchovní svět se nevyčerpává těmito účinky. Právě proto, že James, Bergson a jejich současníci tolik zdůraznili rolí ducha vesvětě, nemohli jíti výš. Aby se to povedlo, k tomu je nutno jejich noetické principy samotné znovu revidovat.
Kniha má být čtena každým vzdělaným člověkem; najde v ní poutavou četbu, poučení, životní moudrost a opatrnost Jamesovu, která působí dojemně čistě. Jak známo ze souhlasných svědectví (na př. Boutroux v nekrologu Revue de Métaphysique) byl James pravý opak pouhého utilisty, kterého v něm chtěli vidět někteří, zvláště němečtí odpůrci pragmatismu (filosofie dokážu).
Škoda, že český překlad nebyl opatřen aspoň biografickou notickou a výkladem Jamesovy osobnosti a myšlení. Falešné názory, které se u nás mnohdy šíří o pragmatismu jako pouhé doktríně životního úspěchu, potřebují vyvrácení za každým krokem. Základem aspoň Jamesova názoru není úspěch, nýbrž přesvědčení o dobrotě a lásce v každé bytosti, které tvoří poslední duo vší existence. Jan Patočka,