VĚSTNÍK PEDAGOGICKÝ
V Praze dne 24. ledna 1930.
Ročník VIII.
Náboženské poměry učitelstva a žactva národních škol československých.
Em. Čapek.
Když jsem psal knihu o reformě středního školství v ČSR. narazil jsem několikráte na závažný sociologický moment, totiž pronikavé změny v náboženském vyznání po převratu. Před dvěma lety napsal jsem o poměrech v národním školství, které nemají analogie v kulturních státech evropských, článek do Učitelských novin (ročník 42.) a do revue Nové Čechy (XI. roč., č. 6.). Avšak od té doby byla publikována Státním úřadem statistickým velmi zajímavá data nová, a zejména údaje velkého pramenného díla Československá statistika sv. 57. obsahují mnoho, na co bych chtěl pedagogickou veřejnost krátce upozorniti.
Jak známo, jsou velmi značné rozdíly mezi náboženským vyznáním různých národností v našem státě. Kdežto z Němců, zdejších státních příslušníků, zůstalo průměrně 93’3% římskými katolíky (v zemi Moravskoslezské přes 95%), náleží tomuto vyznání jen 63’8% Maďarů, 63’4% Poláků, 14’3% Rusů. Z národnosti československé bylo r. 1921 římskými katolíky 77’2%, ale jsou také ještě hluboké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: v zemi České 70’9%, v Podkarpatskoruské 71’7%, na Slovensku 76’6%, v zemi Moravskoslezské 89 7%. Evangelíků všech vyznání bylo československé národnosti v Čechách 3’5%, v zemi Moravskoslezské 4%, na Slovensku však 16’8%. I když se omezíme tedy právě jen na národní školy Československého jazyka vyučovacího, na nichž se jeví velké přesuny náboženské, je přirozeno, že bychom mnoho nepořídili s úhrnnými číslicemi, nebot variace jednotlivých zemí jsou tak pronikavé, že papírový průměr vede spíš jen k nedorozuměním a k úsudkům mylným.
Srovnáme stručně nyní právě zjištěný stav z 31. října 1927/8 se stavem 31. prosince 1921, kdy po prvé byla zpracována obsáhlá statistika národního školství,*) když krátce před tím provedeno naše první sčítání lidu. Abychom dosáhli lepší přehlednosti, můžeme klidně z tabulek vypustiti školy československé národnosti v Podkarpatské Rusi. Byla tam r. 1921 totiž jen jediná měšťanská škola a 25 obecných (ludových) škol československých, až na 3 vesměs jednotřídní. Nyní je tam 1 měšťanská škola se 13 třídami a 16 učiteli, pak 85 škol ludových se 139 třídami, 6150 žáky a 139 učiteli. Z nich je 59 jednotřídek.
Učitelé všech těchto škol v Podkarpatské Rusi pocházejí skoro vesměs (až na 28) z českých zemí.1) Po této redukci můžeme si sestaviti názorné ženských požadavků. Není však potřebí tak důkladného odnaturalisování, jaké provádí Hromádka. Víra, jak ji pojímá, je vlastně objektivovaný kategorický imperativ, vědomí absolutní odpovědnosti, které ví o svém božském původu. Ale k podstatě víry nepatří vědomí, že je způsobena samým Bohem; taková víra by se totiž změnila v evidentní přesvědčení o své pravdě; je ostatně více než pochybno, je-li možno rozborem jakéhokoli zážitku dospět k vědomí o jeho příčině. Domnívám se, že obsah víry je konkrétnější a prostší: Bůh všecko dobře řídí. To je živé slovo víry, které odpovídá bolestnému mravnímu úsilí lidskému a je jeho nejvyšší odměnou. Není to však Deus ex machina, řešící z věnčí všecky lidské problémy. Je to jedna z funkcí lidských, o nic více a o nic méně v rukou božích nežli všecko ostatní. – Pokud není jasno o předpokladech, pokud není ukázáno, jak in concreto theologie řeší lidské základní problémy, je ovšem Hromádkova kritika a jeho domyšlení Masaryka na mrtvém bode.
Jinak má kniha zásluhu, že usiluje o důkladnost a co možná nejúplnější rozbor Masarykova zjevu (kapitoly: Osobnost, Filosof, Křesťan, Evropan, Čech, Odkaz). Už ukázati, jak těžká je to práce a jaké důkladné přípravy vyžaduje, je zásluha. Hromádkova kniha ovšem není definitivní, zhodnotit všecky Masarykovy filosofické motivy zůstane jistě vyhrazeno filosofu-odborníku, ale je hlubší nežli předchozí práce. Občasná retoričnost a trochu nadměrné sebevědomí je na závadu působivosti knihy, nutno ii však odpustit jedinému našemu obšírnějšímu rozboru Masaryka. J. Patočka.


* Československá statistika svazek 6., (stránek 99 4- 550) vyšel r. 1923, svazek 57. věnovaný také ostatním druhům škol vyjde nyní.
**) Podle náboženství bylo ze žactva československé školy měštanské v Podkarpatské
Rusi 207 římskokat., 200 israelského vyznání, — z učitelstva 8 řlmskokat. a 8 bez
---------------

------------------------------------------------------------

---------------

------------------------------------------------------------