Un destin: M. Luther, par Lucien Febore, professeur à l’Université de Strasbourg. Edition Rieder, Paris 1928. Collection Christianisme.
Lutherova postava dnes zajímá více než jindy; protestantská zbožnost, která nyní hledá nové dráhy, obrací naši pozornost k tomuto živému zdroji své vlastní religiozity. Odtud interes o věčné, morální jádro žhavé osobnosti, kterou Luther byl a která dodnes působí do dějin myšlenek a skutků.
Přítomná knížka přichází tak vítaně, jak jen možno. Není to ani vnější biografie, ani kronika doby, ani soud o Lutherovi. nýbrž psychologie Lutherova zápasu. Ani apologetické, ani polemické úmysly nekalí auktorův zrak; sleduje svůj subjekt se stálou sympatií, nechce jiného než porozumět logice jeho nitra a podstatě ostatních agencií dramatu jeho života. V první části nás auktor seznamuje s výsledky nového luterského badání, polemikami P. Denifle počínaje; na tomto analytickém terénu buduje svou psychologickou syntézu eksaltovaného, výbušného ducha, který hledá spásu v sebepřemáhání, v mravním úsilí, jenž prociťuje neschopnost osvobodit se od hříchu prostředky lidskými, který nadšen konečně svým objevem spásy jedinou vírou působí strašlivou revoluci, aniž by jí otevřeně přál; v dalším oddílu ukazuje mravní vrchol Lutherův, wormský sněm a jeho následky — tu Lutherova mravní krize je skutečně krizí lidského svědomí vůbec; konečně tragedii Luthera, který svým idealizmem nevystačuje na ohromnost událostí, jím rozpoutaných, který z univerzálního proroka klesá v symbol nacionální inspirace a který umírá nad dílem nepochopeným a zrazeným.
Je to krásně psaná a skromná knížka. Velice poslouží filozofovi, který si tu jasně představí, že křesťanství bylo nejen ve svých počátcích, nýbrž vždy spíše život než systém; aspoň ten v něm je vždy hlavní, ženoucí silou.
J. P.