R. Aron, La sociologie allemande contemporaine. Paris 1935 (v téže sbírce). Str. 177, 10 frs.

Aron výborně zná německou novější sociologii a podává její stručný průřez, který zaujme i filosofa, poněvadž ukazuje filosofické dependence sociologie u Němců a náznaky kritiky francouzského sociologického objektivismu. Aron nemíní referovati o posledních novinkách, nýbrž jen o významných autorech, a v centru jeho zájmu stoji Max Weber. Dělí si svůj předmět na sociol. systematickou (Simmel a Wiese, Tönnies, Vierkandt, Spann), sociologii historickou (Oppenheimer, A. Weber, marxisté, K. Mannheim a celá „sociologie vědění“), konečně dílo M. Webera., které oceňuje zvláště po metodické stránce, poukazuje na jeho filosofické základy racionalistické a na původ a intenci jeho chápající sociologie, vědy podstatně historické. Postavě Weberově dává Aron snad rysy až příliš scientistické, zatím co takový Jaspers vidí v něm především určitý typ životního heroismu, překonávajícího metafysické pretence jeho vědy a apelujícího na nepřevodnou svobodu individua.