Recenze na: E. Fink, Erinnerung und Bild, I., Jahrbuch für Philosophie und phänomenologische Forschung 11
Název
Recenze na: E. Fink, Erinnerung und Bild, I., Jahrbuch für Philosophie und phänomenologische Forschung 11
Rezension J. Patočkas zu E. Fink, Vergegenwärtigung und Bild.
Autor
Jan Patočka
Jazyk
cs,de
Datum vzniku
1934
Původní médium
Identifikátor
1934/17
Typ
Text
Publikováno
Česká mysl 30 (1934), č. 4, str. 238 n.
Popis
Přepis
+
Eugen Fink: Erinnerung und Bild I, in: Jahrbuch für Philosophie u. phänomenologische Forschung XI, 239–309. Halle 1930.

Práce žáka Husserlova,…
Eugen Fink: Erinnerung und Bild I, in: Jahrbuch für Philosophie u. phänomenologische Forschung XI, 239–309. Halle 1930.

Práce žáka Husserlova, který se zapracovává do filosofie Husserlovy právě po těch stránkách, které většinou zůstávají nepovšimnuty, totiž do problematiky fenomenologické redukce. I mezi samými Husserlovými žáky je porozumění redukci výjimkou. Práce zajímá tedy nejen svým thematem samým, nýbrž zároveň po stránce metodické, jeť zde exemplárně zpřítomněno, co patří k fenomenologické studii vůbec. Fink zdůrazňuje, že vlastní fenomenologický výzkum znamená ne snad podání eidetických poznatků o prožitcích, nýbrž konstitutivně-genetické zkoumání těchto požitků samotných. Při té příležitosti podává rozbor fenomenologické redukce, kterou osvětluje jako překonání kosmologické a aprioristické problematiky ve filosofii, jak ji obnovuje Heidegger, a rýsuje některé obtíže a problémy redukce. Důležité jsou these, k nimž touto analysou dospívá: 1. každý fenomenologický rozbor je podstatně předběžný; 2. je podstatou analysí časovou, analysí času; 3. má podstatně zapotřebí vodítka.
Fink podal v 1. části své práce pouze intencionální rozbor zpřítomňování a obrazového vědomí jakožto vodítko pro konstitutivní zkoumání dosud neuveřejněného 2. dílu, chystaného pro další díl fenomenologické ročenky. Tato intencionální analysa je velmi jemná a má překvapující výsledky. Finkovi se zdařilo přesvědčivě ukázati, že vzpomínka je zjev, který patří pod kategorii zpřítomňování, ale nemá nic společného s vědomím obrazovým. Vzpomínka je zjev, který vystupuje v souvislosti našeho disponování časovými horizonty, což o vědomí obrazovém neplatí. Chápati vzpomínku jako obraz, jako činí starší psychologie s oblibou, znamená křiviti vlastní stav věcí, ignorovati fenomen. Ovšem hluboký původ filosofické ekvivokace o smyslu vzpomínky a obrazu tkví ve věcech samých; patří k „přirozeným“ ekvivokacím, k nimž inklinuje naše přirozené sebepochopení. Finkův fenomenologický referát je tak posléze příspěvkem k problémům zdaje ve zjevech samých, něčeho podobného Kantovu zdaji transcendentálnímu.



Citace
Jan Patočka and Přel. M. Heitz a B. Nessler. Recenze na: E. Fink, Erinnerung und Bild, I., Jahrbuch für Philosophie und phänomenologische Forschung 11. In: Jan Patočka - repository. [cit. December 3, 2021].
Dostupné z https://archiv.janpatocka.cz/items/show/302 .
URI: https://archiv.janpatocka.cz/items/show/302 .
Soubory
Skeny v PDF 1934_17.pdfSkeny1934_17.jpg

Document Viewer