La Phénoménologie. In: Journées ďétudes de la société thomiste. Juvisy (Seine-et-Oise) 12 septembre 1932.

Nejstarší francouzský článek o Husserlovi je z péra thomisty L. Noëla (Les frontieres de la logique, Revue néoscolastique de philosophie, XVII, 1910). Od té doby zájem o Husserla pronikl i do jiných filosofických milieux francouzských, aniž u thomistů utuchl; dokladem budiž tato knížka diskusí thomistické společnosti (založené Mandonnetem). Jsou tu reprodukovány dvě přednášky a dvě diskuse. První přednáška od salcpurského benediktina Daniela Feulinga o pojmu fenomenologie, druhá od známého lovaňského profesora R. Kremera o poměru fenomenologie a thomismu.
Feulingův referát je informovaný, ač stručný výklad o Husserlovi a Heideggerovi. Autor se dotazoval osobně u Husserla, dr. Finka a Heideggera. Problémy, o nichž se zmiňuje, šly ostatně tak dalece nad obzor většiny ostatních účastníků, že k diskusi o důležitých bodech přednášky vlastně nedošlo. Zvláště bych vyvedl jeho výklad redukce, odlišení „thematické“ redukce od „transcendentální“, zmínku o postupnosti konstituce, přesné odlišení fenomenologické redukce od eidetické, výklad o trojím já fenomenologické redukce. Z výkladu o Heideggrovi poutá výklad jeho poměru k Husserlově redukci, který není absolutně zamítavý, jak se druhdy tvrdí, a výklad Heideggerova (ostatně původně Aristotelova) slova „Gott philosophiert nicht“.
V diskusi se uplatnila zvláště Edith Steinová výkladem o kontinuitě starší a novější fáze Husserlovy filosofie (patrno, že novější fáze je jí už méně známa); jinak jsou poznámky ostatních řečníků prosety řadou neporozumění a nedorozumění, takže jich k výkladu Husserla nelze s prospěchem užít. Slabá je přednáška Kremerova, která nepodává nic nového, fenomenologii stále kritisuje sub specie nesprávně chápané intuice esencí a před problémem redukce stojí bezvadně. V debatě zaujmou slova Alexandra Koyre, rovněž kdysi žáka Husserlova, asi téhož smyslu jako slova Steinové, trpí však filosofickou nejasností v otázce idealismu Husserlova.