Condorcet: Esquisse d’un tableau historique de progrès de l’esprit humain. Paříž, Boivin, 1933. In: Bibliothèque de philosophie (vydává B. le Roy s red. kruhem); texte revu et présenté par O. H. Prior. Cena 20 fr., str. XXIV +240 (16°). – Používáme příležitosti této publikace k upozornění na novou francouzskou sbírku levných a jinak málo dostupných filosofických textů, která bude zejména vítána seminářům, které trpívají nedostatkem i základních děl, pokud jsou přístupna jen ve větších edicích. Vyšel zde text Descartových Regulí s překladem a připravují se díla Ravaissonova, Cl. Bernardova, Malebranchova, Condillacova, Leibnizova atd. – Kniha Condorcetova je typická osvícenská filosofie dějin, něco jako summa filosofického přesvědčeni francouzského XVIII. stol. V ní se projevuje osvícenský optimismus ve formě zároveň věcné a pathetické. Condorcet věří zároveň v „přírodu” a „rozum”, jejich shoda mu není metafysicky vůbec problémem, a dějiny kresli jako popis časového rozvoje rozumu; třeba sensualista, je racionalisticky pevně přesvědčen, že intelektuální život (k němuž přistupuje uvědomení morálních zásad) je centrum lidského života a vlastní svoboda člověkova, a že rozum je orgán pravdy, poslední, neotřesitelné explicara, schopné nekonečného rozvoje. Kvality i vady tohoto pojetí vystupují u Condorceta stejně ostře – vidí dějiny jasně, logicky uspořádaně, ale uniká mu nutně smysl největší části zjevů, které vypisuje.
Pro dnešní diskuse o pojmu osvícenství a liberalismu nutno doporučit knihu jako nepostradatelnou a bylo by dobře, kdyby některá z našich biblioték, vydávajících spisy filosofických klasiků, opatřila překlad. – Vydání Priorovo přidává úvod, obsahující na XXII stránkách vše potřebné o Condorcetovi a jeho spise. Reviduje vydání Aragovo (1847-49) podle autografu z Bibl. de l’Institut tím, že části, které v rukopise chybí, označuje závorkou.