Recenze: J. Maritain, Umění a scholastika
Citace
Jan Patočka. Recenze: J. Maritain, Umění a scholastika. In: Jan Patočka - repository. [cit. December 4, 2020].
Dostupné z https://archiv.janpatocka.cz/items/show/295 .
URI: https://archiv.janpatocka.cz/items/show/295 .
Jazyk
cs
Datum vzniku
1934
Název
Recenze: J. Maritain, Umění a scholastika
Původní médium
Identifikátor
1934/10
Typ
Text
Publikováno
Česká mysl 30 (1934), č. 1, str. 59.
Popis
Přepis
+
Jacques Maritain: Uměni a scholastika. Přeložil V. Renč. Olomouc, Filosofická revue, 1933, str. 148. – Thema má pro duchovní dějiny význam nemalý. Kdo…
Jacques Maritain: Uměni a scholastika. Přeložil V. Renč. Olomouc, Filosofická revue, 1933, str. 148. – Thema má pro duchovní dějiny význam nemalý. Kdo bude chtít středověké mnění chápat z jeho vlastní spirituality, bude přirozeně stát před problémem Maritainovým. Stačí poukázati na pokus M. Dvořáka ve stati Idealismus u. Realismus in der gotischen Skulptur u. Malerei, pojaté do Kunstgeschichte als Geistesgeschichte, kde autor hledí konstruovati umělecký výraz gotický jako výsledek světového názoru středověkého supranaturalismu. Paralely ze scholastické literatury filosofické a theologické mohou tuto souvislost ujasňovat. Scholastická theorie krásy a umění je nutná pomůcka k pochopení ducha středověkých děl. – Knížka Maritainova je devět soustředěných kapitol, komentujících rozptýlené estetické vývody sv. Tomáše. Název knížky je tedy v celku nepatřičný. Jde zde o čirou metafysiku umění, nikde o estetiku speciální. Úloha, kterou si klade, je určit postavení umění v ekonomii lidského světa v pojetí thomistickém. Tomášův intelektualismus (který není racionalismem) zvlášť zajímavě osvětluje kap. 5., Umění a krása. Krása náleží podle Tomáše k řádu dobra, od něhož se liší jen pojmově, a tudíž je transcendentální (výklad Maritainův). Je tak určitý universální aspekt ontologický, rodí se v aspektu oblažujícím; prostírajíc se po všech okrscích a modalitách býti, je v nich jednotou analogickou, nikoli generickou; je to shoda věcí s cílem oné praxis, k níž je určena inteligence (cf. Met. 1050 b 1) a na úrovni lidské, v měřítku lidském, representuje, mluveno platónsky, schopnost věcí připomínati inteligenci lidské její možnou, ale lidsky nedosažitelnou dokonalost (cíl, telos). Existuje bezprostřední působeni smyslových věcí na inteligenci (mimo její vlastni akt), v něm je nám dána krása, a v uzpůsobování věci k tomu účelu je hledati podstatu umění. – Řešení, které vystihuje vhodně právě středověké umění v jeho sloučení realismu a supranaturalismu. – Že řešení problému sv. Tomášem musí býti i po věcné stránce považováno za vzor metafysické estetiky, musí být jasno i tomu, kdo má námitky proti ontologii, na které se zakládá. – Obtížné se mi zdá, jak interpretovat rozdíl mezi absencí krásy a mezi ohyzdností v thomistickém systému. – Překlad je hledaný, nejasný a má řadu zřejmých omylů.


Soubory
Skeny v PDF 1934_10.pdfSkeny1934_10.jpg

Document Viewer