O systematických úkolech současné německé filosofie mluvil dne 30. listopadu v berlínském, nově zřízeném odboru německé filosofické společnosti nynější předseda profesor Nikolai Hartmann. Vyslovil se napřed proti převaze filosofických jednostranných mód a podceňování zdravého rozumu, jak je toho svědectvím současný filosofický stav, ve svém zmatku vskutku kritický; právě německá filosofie je prý povolána přinésti nápravu. Pro to svědčí její tradičně syntetický ráz, její nebojácnost před problémy, to, že necouvá před iracionálnem. Co je totiž ve filosofii důležité, co zůstává, nejsou jednotlivé obrazy a názory světa; jsou to problémy, ve všech dobách identické, které filosofové projednávají a v nichž je pravidelný rozvoj filosofie jako vědy možný. Jde o to, aby si filosofové uvědomili tuto situaci a pracovali vědomě v jejím smyslu. Potom Hartmann narýsoval filosofické problémy, jak se mu jeví s tohoto hlediska; zdůrazňuje myšlenku hierarchie okrsků jsoucna s jeho rozmanitě propletenými kategoriálními předivy. Tvrdil, že takto pojímaná filosofie je s to dáti i praktické uspokojení v postupující práci na perenujících problémech. V přednášce byla ve zkratce celá Hartmannova filosofie. V debatě, která se konala za tři týcny poté, promluvili zejména Maxmilian Beck (tvrdil, že i je-li tomu tak, jak tvrdí Hartmann, nemůže filosofie jinak než přehlížet celek jsoucna s jednotného hlediska, centrálního principu) a profesor Baumgardt (zdůraznil, že morální rozhodování předpokládá implicitní, ale celkový názor o světě). Jinak se točila debata kolem pojmů radikalismu a synthesy (Unger). - Poměr problematiky a systému je těžká filosofická otázka. Bez pojetí celku není filosofie; toto se však děje nutně z ústředního principu. Tento princip není předsudek u velkých filosofů a u žádného jím nemá býti. Musí se vypracovati v kontaktu s celkem filosofických problémů jednotlivých, ale přece se o něm nedá říci, že by byl naprosto odlučitelný od osoby filosofovy. Hartmannovo hledisko je příliš abstraktní a není v něm víry v pravdu a v životní moc filosofie.