Panel 5 - ... Po 17. listopadu 1939 uzavřeny české vysoké školy, Patočka bude vyučovat na gymnáziu ... 1944 Patočka totálně nasazen na stavbě vinohradského železničního tunelu ... 1945–1949: Patočka přednáší na pražské filosofické fakultě dějiny filosofie: presokratikové, Sókratés, Platón, Aristotelés, posléze začne i s Hegelem...
Citace
AJP. Panel 5 - ... Po 17. listopadu 1939 uzavřeny české vysoké školy, Patočka bude vyučovat na gymnáziu ... 1944 Patočka totálně nasazen na stavbě vinohradského železničního tunelu ... 1945–1949: Patočka přednáší na pražské filosofické fakultě dějiny filosofie: presokratikové, Sókratés, Platón, Aristotelés, posléze začne i s Hegelem...
. In: Jan Patočka - repository. [cit. July 9, 2020].
Dostupné z https://archiv.janpatocka.cz/items/show/1362 .
URI: https://archiv.janpatocka.cz/items/show/1362 .
Jazyk
cs
Datum vzniku
2018
Název
Panel 5 - ... Po 17. listopadu 1939 uzavřeny české vysoké školy, Patočka bude vyučovat na gymnáziu ... 1944 Patočka totálně nasazen na stavbě vinohradského železničního tunelu ... 1945–1949: Patočka přednáší na pražské filosofické fakultě dějiny filosofie: presokratikové, Sókratés, Platón, Aristotelés, posléze začne i s Hegelem...

Původní médium
Identifikátor
Typ
Publikováno
Popis
Po uzavření českých vysokých škol stává se Patočka namísto vysokoškolského docenta gymnaziálním profesorem. „Myšlenku vzdělanosti“ nenaplňuje jen mezi školními lavicemi: v ediční řadě Svazků úvah a studií Františka Kovárny stejně jako ve statích pro Kritický měsíčník, redigovaný Václavem Černým, je pro Patočku vzdělanost bojem o lidskou svobodu: tak, aby „získala pro člověka život z vlastního kořene, z vlastního základu“. Dějinám myšlení a vzdělanosti, dějinnosti a „světovosti“ věnuje Patočka četné privátní rukopisy. Ve válečném běsnění zdůrazňuje i v německém myšlení linii evropské racionality, „filosofii humanity“, ať už se zamýšlí nad Kantem či Herderem. Při interpretaci Karla Hynka Máchy dostává se dějinnost a časovost, tváří v tvář zemi-matce v jejím „věčně živém povstávání a zanikání“, do protiváhy s věčností.

S obnovením výuky na vysokých školách vypsal Patočka hned v létě 1945 na Filosofické fakultě Karlovy univerzity kurz Přehledných dějin filosofie. Do filosofického myšlení uvádí studenty vědomě z filosofie řecké – z myšlení presokratiků, Sókrata, Platóna, Aristotela. Neboť tehdy dostala filosofie nejen své jméno, ale stala se i výzvou k „vnitřní proměně člověka z vlastního myšlenkového úsilí o pravdu“. Když přednáší Patočka, plní se posluchárny k prasknutí, každou z jeho přednášek si studenti nadšeně opisují, sami si je vydávají jako učební skripta. Patočkův Sókratés se pro ně stává „objevitelem lidské dějinnosti“, příkladem boje za ryze osobní, hledačskou životní cestu, zosobněním péče o duši – navzdory tomu, co se začíná v té době ozývat vábivě i výhružně z veřejných tlampačů.
Přepis
+
Soubory
Skeny v PDF JP panely 5.pdf

Document Viewer