Panel 3 - ... od 1930 Patočka asistentem svého dosavadního filosofického školitele J. B. Kozáka při filosofickém semináři Karlovy university ... 1935 také Kozákovým tajemníkem v čele Pražského filosofického kroužku ... Od 1928 pravidelně publikuje v České mysli, přispívá do časopisů Kvart, Čin, Řád ... publikuje, publikuje ...

AJP

cs

2018

Otec fenomenologie Edmund Husserl se v Německu stával čím dál víc personou non grata. Pražským filosofickým kroužkem a Patočkovým prostřednictvím byl na rok 1935 pozván k přednáškám do Prahy.
Vzrostlo z nich Husserlovo poslední dílo, Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Pražský text vyšel v revui Philosophia v Bělehradě (kam její vydavatel emigroval z Německa), s doprovodnými statěmi členů Kroužku, včetně Patočkovy. „Krize“ zde byla diagnostikována nejen v selhávajících novověkých vědách, nýbrž pojmenovává i prohlubující se nemoc Evropy, v jejímž sevření po necelých třech letech Husserl umírá. Na Husserlovy pražské přednášky navázal Patočka ve své filosofické prvotině Přirozený svět jako filosofický problém, v r. 1936 obhájené jako habilitační práce. K tématu přirozeného světa se bude Patočka celoživotně vracet: ještě v roce 1969 napíše k novému vydání obsáhlý doslov.

Jedním z německých běženců byl Husserlův asistent Ludwig Landgrebe. V péči Pražského filosofického kroužku začal přepisovat Husserlovy dosud nevydané rukopisy. Podařilo se sice vydat první svazek těchto spisů, Erfahrung und Urteil (Zkušenost a soud), ale v těchže dnech došlo k německému obsazení Prahy a kniha byla zkonfiskována. Vystavený exemplář je jedním z mála zachovaných. Když se ukázalo, že Praha není pro Husserlovy rukopisy bezpečným místem, objevil se františkánský mnich Herman Leo van Breda z Katolické univerzity v belgické Lovani. V předvečer světové války zorganizoval propašování tisíců stránek Husserlových rukopisů do Lovaně, kde dodnes sídlí Husserlův archiv vydávající Husserlovy sebrané spisy.

výstava 2018